Trafalmador

Tak jsme se zase jednou sešly v plném počtu a vyrazily do lesa za zvířátkama.a pro jistotu už ve čtvrtek.sraz na nádru a hurá na Rakovník.tam hodina čekání v nádražní hospodě  kupodivu tam byly i ubrusy.při nástupu do lokálky drobně mžilo.při výstupu chcalo jak svině.takže ponča auf a hurá do tmy.řízením šťastného osudu a jednoho domorodce pozorujícího na zahrádce déšť povedlo se mám najít hospodu a taky Jacquede Brela a s ním smutek cizích vin a žádostivost těla a radost z volovin.no tak z těch hlavně.po uschnutí a rozmrznutí následovala improvizovaná oslava na našeho setkání která se protáhla přes půlnoc.hodný pan majiteůl objektu nás pak nechal přespat u sebe na smeťáku.aspoň že pod střechou.ráno pak na Krakovec v bláhové naději otevřené osvěžovny,jaká bláhovost.rekognoskace objektu potvrzuje můj předpoklad že mimo sezónu jsou mimo provoz byly.tak čumenda na hrad a pak dál po potoce údolím k Berounce,slabejch patnáct kil.cestou asi tak patnáct brodů (po desátym jsem přestal počítat) většina bez lávky.tudy jít z jara? to zkusim.konečně ve Zvíkovci.Hospoda u šesti trempů kupodivu taky zavřená a jak se v průběhu večera dozvíme k mání za tři a půl mega,ale chce to novou střechu,prej.naštěstí na náměstí je otevřeno,tak ještě po sedumnácti kilech ještě jeden do pěknýho krpálu.to byla žízeň.na verandě hospůdky dávám k lepšímu jak zde před lety po bujarném večírku Klínec potratil brejle.standartní průběh večera a příjezd dalších členů výpravy.mlhavá  a docela chvilkama i mrazivá noc se změnila v mlhavé a mrazivé ráno.byvše zalezen ve spacáku,z mlhy kolem nás prošla bandička skautů,nevěřím  svému oku a ještě se pokouším spát.brzy balíme a přesun na Hradiště kde údajně je posvícení či co.něco takovýho tam bylo a hlavně měli otevřenou putnu v devět ráno a měli i džkovku.což bylo dobré.dokonce se zvedla mlha a vylezl punťa.vyrážíme směr Skryje,zde se dostávám do časový smyčky protože najednou sedim u Rozvědčíka a je teprv dvanáct.zvláštní že nás to postihlo všechny.využíváme volné odpoledne k malému kulinářskému soaré,někteří i koupeli těla v posvátné řece a všeobecné relaxaci.večer standartní průběh vystupení,partička postarších chtařů s námi překračuje ku všeobecné spokojenosti zavírací hodinu.pan pípní je tak rád že nás vidí že v závěru večera rozlévá svojí kořalku.za odměnu se mu nakýblujem na zahrádce do patra.ráno se krásně projasnilo do slunečného podzimního dne a po vyjasnění si určitých událostí předchozího večera a zjištění že pivo už fakt néni,hurá sedum kil zrychlenýho přesunu na nádr a s desetiminutovým předstihem přicházíme na vlak.a zase domů do Prahy do lékárny do prdele to je mi smutno....